Pak, když se vrátil, v tu chvíli, tam, víš, přál jsem si, aby byl.
Kada se vratio, tamo, onda znala si da sam to mislio.
A pak, když se vrátíš domů ke svému pravému otci...
I da se onda vratiš kuæi svom pravom ocu...
A pak, když zavřela dveře, babička řekla: „Ne, ne, ne, ne.
А када је затворила врата, бака је рекла, "Не, не, не, не.
Když zaoblíme každý roh a odstraníme všechny ostré předměty, každý malý kousek na světě, pak když přijdou děti poprvé do kontaktu s čímkoli ostrým, nebo s něčím, co není z oblého plastu, poraní se.
Ako obložimo svaki ćošak i sklonimo svaki oštar predmet, svaki šiljast komadić na svetu, kada deca po prvi put dođu u kontakt sa bilo čim oštrim ili nečim što nije napravljeno od zaobljene plastike, povrediće se.
Možná kdyby člověk prostě věřil, že mu byly zapůjčeny z nějakého nepředstavitelného zdroje pro výjimečnou část jeho života, aby je pak, když je hotov, předal dál, někomu dalšímu.
Можда ако бисте веровали да вам их је само позајмио неки незамисливи извор за неки одабран део вашег живота и да ће га дати некоме другом, кад ви завршите.
Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,
A kad se ljudi počeše množiti na zemlji, i kćeri im se narodiše.
Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.
A kad ujutru ustaše, reče sluga: Pustite me gospodaru mom.
Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.
A kad Rahilja rodi Josifa, reče Jakov Lavanu: Pusti me da idem u svoje mesto i u svoju zemlju.
Stalo se pak, když mluvil Hospodin k Mojžíšovi v zemi Egyptské,
I kad Gospod govoraše Mojsiju u zemlji misirskoj,
Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.
A kad Faraon pusti narod, ne odvede ih Bog putem k zemlji filistejskoj, ako i beše kraći, jer Bog reče: Da se ne pokaje narod kad vidi rat, i ne vrati se u Misir.
Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.
I kad reče Aron svemu zboru sinova Izrailjevih, pogledaše u pustinju, i gle, slava Gospodnja pokaza se u oblaku.
Žena pak, když by trpěla nemoc svou, a tok krve byl by z těla jejího, za sedm dní oddělena bude; každý, kdož by se jí dotekl, nečistý bude až do večera.
A žena kad ima vreme, kad ide krv od tela njenog, neka se odvaja sedam dana, i ko je se god dotakne, da je nečist do večera.
Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dříví v den sobotní.
A kad behu sinovi Izrailjevi u pustinji, nadjoše jednog gde kupi drva u subotu.
Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela), přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši,
A vi kad čuste glas isred tame, jer gora ognjem goraše. pristupiste k meni, svi glavari od plemena vaših i starešine vaše,
Stalo se pak, když napsal Mojžíš slova zákona tohoto v knize, a dokonal je,
I kad napisa reči ovog zakona u knjigu, sve do kraja,
Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kněží v trouby troubili, řekl Jozue lidu: Křičtež již, dalť jest Hospodin vám město.
A kad bi sedmi put da zatrube sveštenici u trube, Isus reče narodu: Vičite, jer vam Gospod dade grad.
Vy pak, když popíšete zemi na sedm dílů, přinesete sem ke mně; tedy uvrhu vám losy zde před Hospodinem Bohem naším.
A vi prepišite zemlju na sedam delova, i donesite amo k meni, da bacim žreb za plemena vaša ovde pred Gospodom Bogom našim.
Stalo se pak, když ji vyprovázeli, že ruka Hospodinova přikročila k městu trápením velikým velmi, a ranila muže města od malého až do velikého, a nametalo se jim v tajných místech plno vředů.
A kad ga prenesoše, bi ruka Gospodnja na gradu s mukom vrlo velikom, i stade biti gradjane od malog do velikog, i dodjoše na njih tajni šuljevi.
Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček?
A kad Saul vide Davida gde ide pred Filistejina, reče Aveniru vojvodi: Čiji je sin taj mladić, Avenire?
Stalo se pak, když se oni domů brali, a David též se navracoval od zabití Filistinského, že vyšly ženy z každého města Izraelského, zpívajíce a plésajíce, vstříc Saulovi králi s bubny, s veselím a s husličkami.
A kad se vraćahu, i kad se David vraćaše ubivši Filistejina, izlaziše žene iz svakog grada Izrailjevog pevajući i igrajući na susret caru Saulu, s bubnjevima i s veseljem i guslama.
Byl pak, když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu, den třetí, jakž Amalechitští byli vpád učinili k straně polední i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypálili jej.
I treći dan dodje David sa svojim ljudima u Siklag, a Amalici behu udarili na južnu stranu i na Siklag, i razvalili Siklag i ognjem ga spalili.
Stalo se pak, když truhla Hospodinova vcházela do města Davidova, že Míkol dcera Saulova vyhlídala z okna, a viduci krále Davida plésajícího a poskakujícího před Hospodinem, pohrdla jím v srdci svém.
A kad kovčeg Gospodnji ulažaše u grad Davidov, Mihala kći Saulova gledajući s prozora vide cara Davida gde skače i igra pred Gospodom, i podrugnu mu se u srcu svom.
Stalo se pak, když přišel David do Mahanaim, že Sobi syn Náchas z Rabbat synů Ammon, a Machir syn Amielův z Lodebar, a Barzillai Galádský z Rogelim,
A kad dodje David u Mahanajim, Sovije sin Nasov iz Rave sinova Amonovih i Mahir sin Amilov iz Lodevara i Varzelaj od Galada iz Rogelima.
Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi.
A kad Solomun moleći se Gospodu svrši svu ovu molbu i molitvu, usta ispred oltara Gospodnjeg, gde beše klekao i ruke svoje podigao k nebu;
Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,
A kad Solomun svrši dom Gospodnji i dom carski i sve što željaše Solomun i rad beše načiniti,
Stalo se pak, když uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa ještě v Egyptě, kamž byl utekl před Šalomounem králem, (bydlel zajisté Jeroboám v Egyptě),
A Jerovoam, sin Navatov, koji još beše u Misiru pobegavši onamo od cara Solomuna, kad ču, on još osta u Misiru.
Potom pak když trvala válka v Gázer s Filistinskými, tehdy zabil Sibbechai Chusatský Sippaje, kterýž byl zplozený z obrů, i sníženi jsou.
A posle toga nasta rat u Gezeru u Filistejima; tada Sivehaj Husaćanin ubi Sifaja koji beše roda divovskog, i biše pokoreni.
Stalo se pak, když o tom uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa v Egyptě, kamž byl utekl před králem Šalomounem, navrátil se Jeroboám z Egypta.
A kad ču Jerovoam, sin Navatov, koji beše u Misiru pobegao onamo od cara Solomuna, vrati se Jerovoam iz Misira.
Tu chvíli pak, když oni začali zpěv a chválení, obrátil Hospodin ty, kteříž byli v zálohách, na syny Ammon, Moáb a obyvatele hory Seir, ješto však byli přitáhli proti Judovi, a tak sami se bili.
A kad počeše pesmu i hvalu, obrati Gospod zasedu na sinove Amonove i sinove Moavove i na one iz gore Sira, koji izidjoše na Judu, te se razbiše.
Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky přimíšené od Izraele.
A kad čuše taj zakon odlučiše od Izrailja sve tudjince.
Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
Ali neće pružiti ruke svoje u grob; kad ih stane potirati, oni neće vikati.
Stalo se pak, když uslyšeli všecka slova ta, že předěšeni byli všickni, a řekli Báruchovi: Jistotně oznámíme králi všecka slova tato.
A kad čuše sve one reči, svi se uplašiše i rekoše Varuhu: Kazaćemo caru sve te reči.
Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým,
A kad otide vojska haldejska od Jerusalima radi vojske Faraonove,
Stalo se pak, když je uzřel Sedechiáš král Judský, a že všickni muži bojovní utekli, a vyšli v noci z města cestou zahrady královské skrze bránu mezi dvěma zdmi, ušel také cestou pouště.
A kad ih vide Sedekija car Judin i svi vojnici, pobegoše i izidjoše noću iz grada pokraj vrta carskog, na vrata medju dva zida; i idjahu preko polja.
Stalo se pak, když přestal Jeremiáš mluviti ke všemu lidu všech slov Hospodina Boha jejich, s nimiž poslal jej Hospodin Bůh jejich k nim, všech, pravím, slov těch,
A kad izgovori Jeremija svem narodu sve reči Gospoda Boga njihovog koje mu Gospod Bog njihov zapovedi za njih, sve te reči,
I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai.
I videh u utvari; a bejah u Susanu u gradu koji je u zemlji Elamu, kad videh, i videh u utvari i bejah na vodi Ulaju.
Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,
A ti kad postiš, namaži glavu svoju, i lice svoje umij,
Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského.
Jedanput pak, kad narod naleže k Njemu da slušaju reč Božiju On stajaše kod jezera genisaretskog,
Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
A kad se vrati Isus, srete Ga narod, jer Ga svi očekivahu.
Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
A kad idjahu putem reče Mu neko: Gospode! Ja idem za Tobom kud god Ti podješ.
I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
I jednom izgna djavola koji beše nem; kad djavo izidje progovori nemi; i diviše se ljudi.
Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Ali ovog znamo otkuda je; a Hristos kad dodje, niko neće znati otkuda je.
Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, a učinili čtyři díly, každému rytíři díl jeden, vzali také i sukni, kterážto sukně byla nesšívaná, ale odvrchu všecka naskrze setkaná.
A vojnici kad razapeše Isusa uzeše Njegove haljine i načiniše četiri dela, svakom vojniku po deo, i dolamu; a dolama ne beše šivena nego izatkana sva s vrha do dna.
Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou.
A sutradan kad oni idjahu putem i približiše se ka gradu, izidje Petar u gornju sobu da se pomoli Bogu u šesti sat.
Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
A kad Pavle htede da ide medju narod, ne dadoše mu učenici.
Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
A dogodi se, kad se vratih u Jerusalim i moljah se u crkvi Bogu, da postadoh izvan sebe,
Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.
Sutradan pak, kad Agripa i Vernikija dodjoše s velikim ponosom, i udjoše u sudnicu s vojvodama i sa starešinama onog grada, i kad zapovedi Fist, dovedoše Pavla.
Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako také i my vás,
A sad kad dodje Timotije k nama od vas i javi nam vašu veru i ljubav, i da imate dobar spomen o nama svagda, želeći nas videti, kao i mi vas,
0.39833998680115s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Kada se vratio, tamo, onda znala si da sam to mislio. 